Budjikův blog, bejby!

Když jsem před třemi lety vyjížděl vstříc hlavnímu městu našich východních sousedů, abych tam navštívil tehdy nově vzniknuvší setkání fanoušků sci-fi a fantasy Slavcon, nenapadlo by mě, že se z toho stane pravidelná a velice očekávaná každoroční událost. I letos jsem se tedy vydal směrem na jihovýchod s tím rozdílem, že díky kamarádově nemalé investici, jsme měli k dispozici vlastní vůz a cesta se tak stala mnohem příjemnějším zážitkem. Nakonec se ukázalo, že krom komfortu nám bude díky zapůjčené GPS navigaci dopřáno i vlastivědné okénko. Tento úžasný moderní přístroj nám ukázal vesnice, o jejichž existenci vedou spory snad i jejich obyvatelé. Přesto jsme se pomalu ale jistě pohybovali směrem k Brnu. Po dvou a půl hodinách jízdy po silnicích, vedle kterých by i oslí stezka působila jako D1, jsme dorazili do asi hodinu vzdáleného Brna, kde jsme naložili posledního člena výpravy a vyrazili jsme směrem k Bratislavě. Po zralé úvaze, jsme se rozhodli jet přes Rakousko, cestou nás škrobený ženský hlas navigace neustále naváděl zpět do vlasti, takže jsme nakonec tuto moderní vymoženost využili pouze jako dobře zpracovanou mapu.
Na večer jsme dorazili na místo určení – střední dopravní školu nedaleko centra Bratislavy, kde se Slavcon již tradičně koná. Naše registrace proběhla jako vždy velmi rychle. Každý z nás dostal placku s maskotem Slavconu a vstupenku s magickým nápisem VIP značícím, že krom zábavy každého z nás čeká také přednáška. Díky prudérním zákonům se na Slovensku nesmí konzumovat alkohol, ba dokonce ani nápoje obsahující kofein, na půdě školy. Bystřejším čtenářům je jasné, že tento zákon se kriticky podepsal na nabídce nápojů v místním bufetu. Nutno však říct, že díky skvělé nabídce velmi levných a chutných pokrmů, jsme absenci alkoholických nápojů oželeli. Nicméně, jak už jsem psal výše, na Slavconu jsme nebyli poprvé a zásoby českého piva jsme si přivezli s sebou bezpečně uložené v kufru kamarádova vozu.
Po nezbytném přivítání se s pořadateli, jsme se jali vyhledat nějaké staré známé. Velmi záhy jsme je objevili a mohla započít první fáze conu, tedy popovídání si s přáteli, sdělení novinek a zhodnocení dosavadního průběhu akce. Jak se Slavcon postupem času stává věhlasnější, účastní se ho i čím dál více lidí. Letos jich organizátoři napočítali dokonce 750. Přesto jsem ani jednou neměl pocit, že by bylo přecpáno. Větší počet lidí měl akorát tu nevýhodu, že se mezi nimi hůře hledaly známé tváře. Ty neznámé tváře mě zase kvůli rostoucí oblibě gotického stylu občas i vyděsily. Abych vám to přiblížil. Většinou se jedná o dívky, které svou mrtvolně bledou pokožku zakrývají do poloprůhledných černých svršků s abstraktními motivy utrpení, jejich image pak podtrhuje i podobně temný účes.
Slavcon byl odjakživa především fantasy con a od toho se také odvíjí jeho program. Proto jsem se přednášek prakticky nezúčastňoval a můj chvilkový kontakt s programovou linií probíhal pouze ve sci-fi místnosti, která je přeci jen bližší mým zájmům. Přednášky a projekce si během tří dnů vzaly na paškál většinu stálic na sci-fi scéně, takže návštěvník se mohl dozvědět mnohé o Star Treku, Battlestar galaktice, Babylonu 5 a pochopitelně i o Star Wars, jež jsme měli na starosti my. Určitou dobu se snažíme zavést trend, že přednáška na conu by měla být především zábavná a ne nutně až tak informativní. První přednáškou ze Star Wars linie byla kamarádova přednáška Star Wars v pornografii. Její název myslím dost jasně vypovídá i o jejím obsahu. Díky vtipu přednášejícího jsme se u prohlížení lechtivých výjevů i dobře pobavili.
Sobotní dopoledne na Slavconu 2008 bylo pro díky našim přednáškám spíše pracovní, a tak jsme se rozhodli odpoledne strávit mimo budovu conu a pokochat se krásami slovenského hlavního města. Náš cíl byl jasný, po třech letech našeho pravidelného pobytu ve slovenské metropoli se nám nepodařilo navštívit jednu z jejich dominant, rozhlednu a restauraci UFO, takže naše kroky mířily právě tam. Musím říct, že ze samotné rozhledny jsem byl spíše zklamán – chyběl mi především onen závrať nahánějící pohled dolů, jehož absenci zapříčinil právě talíř restaurace pod rozhlednou. Nejsilnějším dojmem z UFA pak paradoxně byla návštěva neobvykle architektonicky vyřešených pánských toalet, které poskytly krom místa pro úlevu i excelentní výhled.
Večer už jsme strávili zase zpátky na conu, kde jsme se nejdříve zúčastnili slavnostního večera, během něhož nechyběla oslnivá ohňová show. Mně osobně však mnohem více zaujalo UV taneční vystoupení s názvem Peklo, očistec a ráj. Účinkující byli oděni do kostýmů, které na určitých místech odrážely UV světlo, výsledný efekt byl vskutku magický a skvěle se hodil k atmosféře conu. Po skončení hlavního programu následovala volná zábava za doprovodu živé hudby, která byla po půlnoci nakonec utišena příslušníky slovenské státní policie. Ještě před odchodem jsme se stihli zúčastnit řízené diskuze na téma science fiction, kterou jsme svými smělými názory záhy zcela rozklížili.
Bratislava přeci jen není nejblíže a tak jsme neděli na conu vlastně strávili pouze krátkým loučením a vyrazili jsme směrem k domovu. Stejně tak jako minulé ročníky, i ten letošní jsem si náležitě užil a jsem rád, když vidím, jak je Slavcon rok od roku větší, lepší a profesionálnější.